Meta všech šéfkuchařů, svatý grál gastronomie, vstupenka do prestižního klubu restauratérů a magnet na solventní klientelu. Tím vším je hvězda od Michelina.
Od pneumatik k foie gras
Institut hodnocení restaurací podle jejich kvality, který přerostl do celosvětového fenoménu, začal velmi jednoduše, až tuctově, dalo by se říct. Na začátku minulého století se bratři Michelinové, významní producenti pneumatik, rozhodli pomoci propagaci automobilismu, a tím pádem i odbytu svých výrobků. Sestavili prvního „autoprůvodce“ po Francii s užitečnými informaci pro řidiče. V mapě byly zakresleny nejen autoservisy a čerpací stanice, ale i hotely a restaurace. A právě to druhé postupem let převážilo. André a Eduard Michelinové by se nejspíše hodně divili, že dnes je jejich jméno spojováno více s vysokou gastronomií než s oborem, kterému se celý život věnovali.
Hladoví řidiči
Michelinův průvodce motoristovi radí, kde se najíst. Na lakonicky znějící doporučení „velmi dobrá restaurace ve své kategorii“, korespondující s jednou hvězdičkou, nebo „podnik, kvůli kterému se vyplatí zajížďka“, označující dvouhvězdičkovou restauraci, přitom šéfkuchaři nezřídka doslova dřou celý svůj profesní život. Nobelovou cenou kulinářského umění jsou hvězdy tři, za nimiž se, podle knižního průvodce, vyplatí dokonce samostatná cesta. Dalším oceněním je Bib Gourmand označující místo s nadprůměrně dobrou kvalitou jídla za rozumnou cenu a dále komplexní systém hodnocení celkového komfortu restaurace, příjemného prostření nebo skvělého výhledu pomocí symbolů vidličky a lžíce.
Luxusní restaurace i stánek s nudlemi
Inspektoři, kteří kvalitu jídla a služeb hodnotí, chodí zásadně incognito a společnost jejich identitu úzkostlivě tají. Ještě těžší než ocenění získat, je si ho udržet. Kontroly hvězdami ověnčených podniků probíhají pravidelně a knižní průvodce se každý rok aktualizuje. Asi nepřekvapí, že nejvíce vysoce hodnocených restaurací v poměru k počtu obyvatel májí gastronomické velmoci jakými jsou Francie, Japonsko a třeba tálie. Inspektoři jdou však s dobou a neomezující se pouze na tradiční zařízení. V roce 2016 se na prestižní seznam dostaly dokonce dva stánky v Singapuru nabízející (ne)obyčejné nudle.
Gastronomické temno za Prahou
Zatímco ve světě se na předních příčkách běžně umísťují venkovské restaurace těžící z lokálních surovin, bio potravin, produkce masa na vlastních farmách a dalších výhod vesnického prostředí, v České republice je mezi zahraničními gurmety známé pouze naše hlavní město. Najdete zde tři michelinské restaurace pyšnící se jednou hvězdou.
Dlouholetou stálicí je Alcron v hotelu Radisson BLU, v čele se šéfkuchařem Romanem Paulusem, specializující se na ryby a mořské plody. S netradičním konceptem přišli před několika lety v La Degustation Bohême Bourgeoise. V menu s až jedenácti chody představují to nejlepší z české kuchyně v poněkud moderním stylu. Nejčerstvějším přírůstkem, oceněným letos však již podruhé, je Field. Nový podnik vracející se ke kořenům. Zapomeňte na překombinované a vyumělkované pokrmy. V jednoduchosti je krása a v případě Fieldu i úspěch.
Ať již si na dobrém jídle zakládáte nebo si nejlépe pochutnáte na obyčejném párku s hořčicí, není na škodu začíst se do stránek možná nejslavnější knihy o jídle a občas si dopřát to nejlepší, co v daném oboru existuje.