Víno: jak se v něm alespoň trochu vyznat

Máte-li dojem, že ve víně se vyznáte, protože červené od bílého přece rozezná každý, pokud není barvoslepý, možná raději ani nečtěte dál. Pokud jste naopak odborníkem na slovo vzatým a již podle odlesku poznáte claret (bílé víno vyrobené z modrých hroznů), řiďte se tímtéž. Cílem článku je shrnutí základních informací, které by Vám měly pomoci při výběru vína. Protože označování vín se napříč zeměmi liší a EU ráda komplikace, text se vztahuje převážně k vínům tuzemským. Beztak bychom měli podporovat domácí produkty.

Bílé, růžové nebo červené?

Barva vína leccos napoví. Bílé víno lze vyrobit z hroznů zelených, bílých, růžových, a dokonce i červených a modrých. Pro dosažení čistě bílého vína je třeba hrozny zbavené stopek a jadérek, tzv. rmut, ihned vylisovat a čistý mošt nechat zkvasit. Velmi zjednodušeně lze říci, že bílá vína jsou svěžejší a lehčí, mají kyselejší chuť. Červená vína vyrábíme výhradně z hroznů modrých a rmut se nechává několik dní kvasit. Slupky tak kvasí společně se šťávou, přičemž se z nich macerují příslušná barviva a třísloviny, které vínu dodávají typickou chuť. Červená vína jsou těžší a hutnější. Vína růžová se vyrábí z červených hroznů, které nemají tolik barviva. Mohou se vyrábět i z hroznů modrých při zkrácení doby macerace. Smícháním červeného a bílého vína se vyrábí spíše růžová vína stolní šumivá. Růžová vína bývají svěží a sladší.

Odrůda a ročník

 Odrůda vinné révy, z níž je víno vyrobeno, udává základní charakteristiku vína. Zásadní roli ve výsledné chuti a kvalitě vína hrají i podmínky pěstování či výrobní proces. Pozor si dejte na často matoucí fakt, že stejné odrůdy mají ve světě různá jména. U tuzemských vín může být na etiketě lahve jedna odrůda uvedena pouze tehdy, je-li alespoň 85 % vína vyrobeno z uvedené odrůdy po odečtení produktů užitých k doslazení. Dvě až tři odrůdy mohou být uvedeny, je-li z nich vyrobeno 100 % vína (bez započtení doslazujících produktů).

Udávání ročníku slouží k archivaci a degustaci. Jednotlivé ročníky vína se liší klimatickým průběhem, jenž má zásadní vliv na množství cukru v hroznech, a tedy následnou kvalitu vína.

Dělení vín dle cukernatosti

Obecně platí, že čím jsou hrozny vyzrálejší, tím více cukru obsahují. Zbytkový cukr zůstává ve víně po dokončení procesu kvašení a je právě tím, co určuje chuť vína. Množství cukru na 1 litr vína také určuje, zda bude víno označené za suché, polosuché, sladké či polosladké. Suchá vína mají max. 4 g cukru na 1 l vína, polosuchá pak max. 12 g na 1 l vína. U polosladkých nepřesáhne obsah cukru hranici 45 g na 1 l vína a sladká vína mají na 1 l více než 45 g cukru. Stejné označení se ale používá pro vína s přirozeně se vyskytujícím zbytkovým cukrem i vína doslazovaná. Ve vínech s přívlastkem se udané množství zbytkového cukru vyskytuje přirozeně, jiná jsou doslazovaná. Víno polosuché s přívlastkem se bude určitě lišit od vína polosuchého.

Vína podle kvality

U vín pocházejících z České republiky mnohé napoví označení „stolní“, „jakostní“ či „s přívlastkem“. Vína stolní nemají chráněné zeměpisné označení (CHZO) ani chráněné označení původu (CHOP). Jsou to vína nejnižší kvality a vyrábí se z hroznů, které mohou pocházet odkudkoli. Chuť těchto vín příliš nenadchne, je u nich také povolená vyšší cukernatost, což se ráno po jeho přehnané konzumaci může projevit bolehlavem. U jakostního vína, označovaného také jako moravské či české zemské víno s CHZO, již najdete i odrůdu a oblast původu. Jakostní víno se vyrábí pouze z kvalitních hroznů. V České republice mohou být jakostní vína odrůdová (cuvée), čili složená z více odrůd, maximálně tří. Míchání odrůd se používá k vylepšení některých vlastností vína, například pro výraznější barvu apod. Nejvyšší kvality v daném žebříčku ovšem dosahují právě poslední jmenovaná vína, čili jakostní vína s přívlastkem (a CHOP). Jejich hrozny pochází jen z jedné podoblasti a víno je vyrobeno maximálně ze tří odrůd vinné révy.  Přívlastková vína se dále dělí podle cukernatosti (množství kilogramů cukru na 100 litrů moštu) a způsobu výroby vína. Rozeznáváme tedy přívlastková vína kabinetní, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové a slámové víno. Kabinetní vína bývají sušší, ledová a slámová sladká.

Pokud víno nevybíráte ve specializované prodejně nebo přímo u vinaře, je nutné se orientovat podle etiket – jejich textu, nikoli sympaticky zpracované grafiky. Zajímejte se o vína jakostní a jakostní s přívlastkem, zkoušejte různé odrůdy, vinařství a oblasti. Nebojte se experimentů. Nejlepší je vzdělávat se prakticky, čili aktivním ochutnáváním. Po určitém množství pokusů (rozuměj po dostatečném množství vypitých lahví) už budete dobrá vína vybírat s přehledem.

Sdílet na sociální síti

Podělte se o váš komentář přes:

Facebook
Chlapská zóna