Víno: jak se v něm alespoň trochu vyznat

Máte-li dojem, že ve víně se vyznáte, protože červené od bílého přece rozezná každý, pokud není barvoslepý, možná raději ani nečtěte dál. Pokud jste naopak odborníkem na slovo vzatým a již podle odlesku poznáte claret (bílé víno vyrobené z modrých hroznů), řiďte se tímtéž. Cílem článku je shrnutí základních informací, které by Vám měly pomoci při výběru vína. Protože označování vín se napříč zeměmi liší a EU ráda komplikace, text se vztahuje převážně k vínům tuzemským. Beztak bychom měli podporovat domácí produkty.

Bílé, růžové nebo červené?

Barva vína leccos napoví. Bílé víno lze vyrobit z hroznů zelených, bílých, růžových, a dokonce i červených a modrých. Pro dosažení čistě bílého vína je třeba hrozny zbavené stopek a jadérek, tzv. rmut, ihned vylisovat a čistý mošt nechat zkvasit. Velmi zjednodušeně lze říci, že bílá vína jsou svěžejší a lehčí, mají kyselejší chuť. Červená vína vyrábíme výhradně z hroznů modrých a rmut se nechává několik dní kvasit. Slupky tak kvasí společně se šťávou, přičemž se z nich macerují příslušná barviva a třísloviny, které vínu dodávají typickou chuť. Červená vína jsou těžší a hutnější. Vína růžová se vyrábí z červených hroznů, které nemají tolik barviva. Mohou se vyrábět i z hroznů modrých při zkrácení doby macerace. Smícháním červeného a bílého vína se vyrábí spíše růžová vína stolní šumivá. Růžová vína bývají svěží a sladší.

Odrůda a ročník

 Odrůda vinné révy, z níž je víno vyrobeno, udává základní charakteristiku vína. Zásadní roli ve výsledné chuti a kvalitě vína hrají i podmínky pěstování či výrobní proces. Pozor si dejte na často matoucí fakt, že stejné odrůdy mají ve světě různá jména. U tuzemských vín může být na etiketě lahve jedna odrůda uvedena pouze tehdy, je-li alespoň 85 % vína vyrobeno z uvedené odrůdy po odečtení produktů užitých k doslazení. Dvě až tři odrůdy mohou být uvedeny, je-li z nich vyrobeno 100 % vína (bez započtení doslazujících produktů).

Udávání ročníku slouží k archivaci a degustaci. Jednotlivé ročníky vína se liší klimatickým průběhem, jenž má zásadní vliv na množství cukru v hroznech, a tedy následnou kvalitu vína.

Dělení vín dle cukernatosti

Obecně platí, že čím jsou hrozny vyzrálejší, tím více cukru obsahují. Zbytkový cukr zůstává ve víně po dokončení procesu kvašení a je právě tím, co určuje chuť vína. Množství cukru na 1 litr vína také určuje, zda bude víno označené za suché, polosuché, sladké či polosladké. Suchá vína mají max. 4 g cukru na 1 l vína, polosuchá pak max. 12 g na 1 l vína. U polosladkých nepřesáhne obsah cukru hranici 45 g na 1 l vína a sladká vína mají na 1 l více než 45 g cukru. Stejné označení se ale používá pro vína s přirozeně se vyskytujícím zbytkovým cukrem i vína doslazovaná. Ve vínech s přívlastkem se udané množství zbytkového cukru vyskytuje přirozeně, jiná jsou doslazovaná. Víno polosuché s přívlastkem se bude určitě lišit od vína polosuchého.

Vína podle kvality

U vín pocházejících z České republiky mnohé napoví označení „stolní“, „jakostní“ či „s přívlastkem“. Vína stolní nemají chráněné zeměpisné označení (CHZO) ani chráněné označení původu (CHOP). Jsou to vína nejnižší kvality a vyrábí se z hroznů, které mohou pocházet odkudkoli. Chuť těchto vín příliš nenadchne, je u nich také povolená vyšší cukernatost, což se ráno po jeho přehnané konzumaci může projevit bolehlavem. U jakostního vína, označovaného také jako moravské či české zemské víno s CHZO, již najdete i odrůdu a oblast původu. Jakostní víno se vyrábí pouze z kvalitních hroznů. V České republice mohou být jakostní vína odrůdová (cuvée), čili složená z více odrůd, maximálně tří. Míchání odrůd se používá k vylepšení některých vlastností vína, například pro výraznější barvu apod. Nejvyšší kvality v daném žebříčku ovšem dosahují právě poslední jmenovaná vína, čili jakostní vína s přívlastkem (a CHOP). Jejich hrozny pochází jen z jedné podoblasti a víno je vyrobeno maximálně ze tří odrůd vinné révy.  Přívlastková vína se dále dělí podle cukernatosti (množství kilogramů cukru na 100 litrů moštu) a způsobu výroby vína. Rozeznáváme tedy přívlastková vína kabinetní, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové a slámové víno. Kabinetní vína bývají sušší, ledová a slámová sladká.

Pokud víno nevybíráte ve specializované prodejně nebo přímo u vinaře, je nutné se orientovat podle etiket – jejich textu, nikoli sympaticky zpracované grafiky. Zajímejte se o vína jakostní a jakostní s přívlastkem, zkoušejte různé odrůdy, vinařství a oblasti. Nebojte se experimentů. Nejlepší je vzdělávat se prakticky, čili aktivním ochutnáváním. Po určitém množství pokusů (rozuměj po dostatečném množství vypitých lahví) už budete dobrá vína vybírat s přehledem.

Sdílet na sociálních sítích

Podělte se o váš komentář přes:

Facebook
Chlapská zóna

Používáním tohoto webu souhlasíte s tím, že k analýze návštěvnosti a zacílení reklam používáme soubory cookie. Další informace o cookies

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close